Elektronika

        Plošné spoje jsem vyráběl od doby co jsem se dostal k elektronice (1998), avšak vždy ručním způsobem. Začínal jsem kreslením špejlí namáčenou v červené barvě na kůži, která fungovala velmi spolehlivě, ovšem práce s ní nebyla zrovna nejpříjemnější a nejefektivnější. Přibližně v roce 2002 jsem se začal zajímat o možnost kreslit fixem, nejprve jsem zkoušel obyčejný lihový, ale bylo to o ničem - spoje v některých místech byly odleptané, nebo se po delší době v chloridu železitém začínaly podleptávat. Koupil jsem si tedy originální fix na kreslení plošných spojů, spoje byly kvalitnější, ale stejně jsem musel některé místa malovat 2x, aby fix dokonale zakryl. V roce 2005 jsme se s Radiem rozhodli začít dělat plošné spoje fotocestou. Po 2 letech plánování, zjišťování technologie a nakupování materiálu jsme se dne 16.5.2007 konečně odhodlali k výrobě. Jak jsme později zjistili není to nic složitého, ale dospění ke správnému technologickému postupu nás stálo mnoho nervů a odleptané mědi... Celé naše "vědecké" bádání popisuju níže.

        První pokus se dělal na plošném spoji, který byl pro SPŠ Vítkovice na projekt Trhací zkouška. Předloha byla vytištěna na 10let staré inkoustové tiskárně HP DeskJet 520 na obyčejný kancelářský papír a následně přestříkán zprůhledňovacím sprejem Transparent 21. Osvit probíhal horským sluncem po dobu 10 minut, ale po vyvolání ve vývojce se obrazec úplně ztratil, takže nám vznikl obyčejný cuprexit. Domnívali jsme se, že chyba byla v nezatížení předlohy ke cuprexitu. Sehnali jsme tedy sklo a následoval pokus číslo 2 - horské slunce ovšem obsahuje i 2 infra zářiče, které zahřívaly sklo a transparentní sprej se začal vypařovat a pod sklem vytvořil bublinky. Po vyvolání byl obrazec opět k ničemu. Do třetice jsme vyzkoušeli obyčejný kancelářský papír, nezprůhledněný, výsledek sice byl mezi námi, ale neodhadli jsme dobu osvitu a byla nejspíš krátká a tak obrazec nebyl dokonalý. Při 4. pokusu mělo být sklo chlazeno a papír zprůhledněn, ale při zapnutí horského slunce došlo k jeho nenávratnému zničení... Přišli jsme tedy o osvětlovací zařízení a měli jsme na delší dobu po zkoušení...

        Jelikož prvními pokusy došlo ke zničení všech předloh, nechal jsem si je znova vytisknout již na laserové tiskárně. Plošný spoj k Trhací zkoušce jsem ovšem potřeboval, tak jsem po domluvě s taťkou zajel na bývalý SVAZARM v Šenově, kde se dnes scházejí letečtí modeláři. Tam se umí a ví vše a tak mi zde udělali velmi kvalitně tento spoj, a já mohl osazovat a pokračovat v práci na projektu. SVAZARMovci mi také řekli fígle jak na fotocestu. Nyní však bylo zapotřebí vytvořit nějaké nové osvětlovací zařízení - posloužila k tomu stará lampa veřejného osvětlení, kterou Radio měl po stavbě domu, s rtuťovou výbojkou RVL-250. Z lampy jsme vykuchali vnitřní hliníkový kryt a u mně doma ve šrotu náhodou našli nohy od staré kuchyňské linky, které byly jako dělané na stojan lampy. Stačilo je jen lehce upravit, svařit a stojan byl hotov. Nyní už jen natřít, nastrojit elektroniku a zakrytovat ji - k tomu posloužil plech ze starého nefunkčního záložního zdroje. První zapnutí provázely velké obavy, ale vše proběhlo v pořádku a mohlo se pokračovat v pokusech.

        6.7.2007 jsme se opět sešli a začali zkoušet. Předlohy už byly vytištěné na laserové tiskárně HP LaserJet 1022n, takže byly kvalitnější, ale pořád na kancelářském papíře. Pátý pokus jsme provedli výbojkou RVL-250, přes zprůhledněný kancelářský papír. Po vyvolání na desce zbyly nedokonalé spoje. Tak jsme se rozhodli, že rozbijeme vnější baňku výbojky, jako to radí někteří kutilové na internetu. Pokus č. 6 jsme raději prováděli venku, co kdyby náhodou... S výbojkou se nic nestalo, ale plošný spoj byl opět k ničemu. Pro tento den jsme to vzdali, sedli k PC a začali zjišťovat informace na Internetu, jak to dělají ostatní... Došli jsme k závěru, že další pokus bude s novou výbojkou, zředěnou vývojkou a předlohu vytiskneme na průhlednou fólii. Pokus číslo 7 dne 7.7.2007 (a pak že na tom nic není) byl konečně úspěšný!!! Osvit jsme prováděli 5,5 minuty od úplného rozžhavení výbojky, vyvolání provedli v 1% vývojce NaOH, a leptali jsme v chloridu železitém (FeCl₃). Vyvolání trvalo zbytečně dlouho, jak jsem se pak později dozvěděl v GMElectronic, vývojku není potřeba vůbec ředit - 1,5% je akorát.